Vážený pan                                                                                                    Brno 24. ledna 2011
Mgr. Michal Hašek
hejtman Jihomoravského kraje
Žerotínovo nám. 3/5, 602 00 Brno
 
 
Věc : rozhodnutí Rady JMK ze dne 20.1.2011 týkající se zrušení 11 tříd osmiletých gymnázií a žádost o revokaci celého usnesení rušící tyto třídy víceletých gymnázií
 
 
            Vážený pane hejtmane,
 
            dovoluji si Vás jménem klubu ODS požádat o revokaci celého usnesení schváleného Radou JMK dne 20.1.2011 ve věci zrušení jedenácti tříd víceletých gymnázií.
 
            Dovolte, abych Vám sdělil argumenty, které nás k této žádosti vedou, zejména obavy o bezpečnost žáků. Zcela jistě jste obeznámen se situací, že se kolem škol pohybují různé asociální osoby a doslova ohrožují životy studentů.
 
Argumenty pro revokaci usnesení:
 
-         Dochází k bezpečnostnímu riziku u malých dětí, jde doslova o jejich životy. Žáci v okresech Blansko, Břeclav či Hodonín budou muset za studiem absolvovat dlouhé cesty veřejnou dopravou, což v dnešní době, kdy se u škol pohybuje spousta asociálních osob, znamená obrovské bezpečnostní riziko pro dítě a jeho rodinu. Nechat děti bez dozoru, když to je naprosto zbytečné, je výrazné bezpečnostní riziko a jde doslova o životy 11-letých dětí (jak jistě víte, v 6 třídě se nastupuje do 1 ročníku osmiletého gymnázia).
 
-         Vzhledem k absenci teritoriálního kritéria budou muset žáci za studiem cestovat poměrně daleko, což může být překážkou pro rozhodnutí přihlásit dítě na dané gymnázium. Vede to k obrovské selekci dostupnosti vzdělávání v našem kraji. Rozhodnutí o zrušení tříd víceletých gymnázií vede k diskriminaci přístupu žáků ke vzdělávání v jednotlivých částech našeho kraje.
 
-         Zrušením tříd víceletých gymnázií se neušetří v rozpočtu Jihomoravského kraje v roce 2011 jediná koruna. Rozhodnutí nemá přímou vazbu na úsporu výdajů v rozpočtu kraje.
 
-         V seznamu zrušených tříd gymnázií nelze nalézt jakýkoliv racionální klíč ani žádné odborné kritérium (jako je zájem o studium na daném gymnáziu či znalostní testy nebo počet absolventů přijatých na vysoké školy) proč rozhodnutí padlo právě na tato gymnázia. Požadujeme vysvětlení, proč rozhodnutí padla právě na tato gymnázia a podle jakých kritérií bylo rozhodováno o zrušení tříd v těchto gymnázií. Jako přiklad absence kritérií podle kterých se rozhodovalo, uvádíme údaje o Šlapanickém gymnáziu (viz.text níže).
 
 
 
-         Osmileté třídy gymnázií se zrušily doslova pár dní před podáváním přihlášek. V době, kdy na gymnáziích již proběhly dny otevřených dveří či se gymnázia zúčastnila veletrhů škol a podobných náborových akcí. Mnoho rodičů a dětí bylo již v době, kdy se RJMK o zrušení tříd usnesla, rozhodnuto o podání přihlášky na dané gymnázium a nyní nemohou své rozhodnutí realizovat.
 
-         Při takto závažném rozhodnutí neproběhla žádná diskuse se školami, žáky, rodiči, místními samosprávami ani v klubech Zastupitelstva JMK.
 
-         Materiál (usnesení o zrušení 11 tříd víceletých gymnázií) neprošel připomínkovým řízením v příslušné komisi Rady kraje ani v příslušném Výboru zastupitelstva kraje.
 
Analýza aktuálního stavu a navrhované řešení:
 
 
Dovolujeme si uvést krátké zamyšlení či drobnou analýzu Radou zvoleného řešení uzavřít 11 tříd osmiletých gymnázií ve vazbě na stávající stav.
 
Z důvodové zprávy k materiálu zrušení 11 tříd osmiletých gymnázií je patrné:
 
·        Nabídku víceletých G využívá 13% žáků populačního ročníku – je poukázáno na údajný rozpor s úvahou autorů vzdělávacího programu, kteří předpokládali 3%.
·        V připravovaném Dlouhodobém záměru se počítá s cca 5% žáků z populačního ročníku ve víceletých G.
·        Údajným důvodem má být zvýšení kvality ZŠ a současně plán transformace některých G na čtyřletá.
·        Zřizovatel má nepochybně právo rozhodovat o struktuře jím zřízených škol a vzdělávací nabídky.
 
Proti argumentaci uváděné v důvodové zprávě stojí níže uvedené argumenty:
 
·        Vznik víceletých G byl motivován možností výběru kvalitního vzdělávání v případech, kdy je neposkytovala z nějakého důvodu ZŠ.
·        Víceletá G mají tradici a minimálně subjektivně posuzováno poskytují vyšší kvalitu vzdělávání.
·        Stanovení počtu % je v systému, kdy o zájmu rozhodují rodiče a dispozice žáka nesmyslné.
·        Omezení možnosti vzdělávat se v osmiletých G nemá žádný bezprostřední vliv na zvýšení kvality v ZŠ – pokud ke zvýšení kvality ve strategickém horizontu několika let (lze očekávat cca 10 let) dojde, potom na úkor stávajících žáků, kteří si vyšší kvalitu v G přejí a mají schopnost dostát nárokům studia.
 
 
 
 
 
 
 
Přesto existují argumenty pro uzavření tříd (ale zcela jistě ne v době, kdy jsou v gymnáziích ukončené náborové akce) :
 
·        Demografický pokles vyžaduje reakci i na straně nabídky škol – racionalizace nabídky.
·        Nižší stupeň G plní funkci 2. stupně základního vzdělávání (deklaratorně pro mimořádně nadané děti) – regulace je tedy v pořádku.
·        Existence víceletých G přispívá k nežádoucí rané selekci dětí (názor určité části odborníků).
 
Ale většina argumentů je jednoznačně proti řešení zvolené RJMK :
 
·        Z osmiletých G se postupně stal velmi běžný způsob plnění povinné školní docházky pro děti, které uvažují o kvalitním středním vzdělání, ale stávající stav ZŠ a současně omezení nabídky je k neprospěchu dětí.
·        Vzhledem k nízkému věku dětí, které se uchází o studium na víceletých G, proto omezené možnosti dojíždění do vzdálené školy, je návrh likvidační pro některé oblasti (okolí Hodonína, Strážnice nebo Mor. Krumlova) – i mimořádně nadané děti, pokud rodiče na vlastní náklady nezajistí dopravu do vzdálené školy, budou nuceny vzdělávat se v nekvalitní ZŠ (to není náš názor, ale autorů návrhu, kteří hovoří o potřebě zlepšit kvalitu ZŠ)
·        Pokud kapacity škol, kterým má být omezena nebo zrušena kapacita pro nižší stupeň G nebudou zvýšeny ve čtyřletém oboru, vzniknou výrazné neefektivity (ve školách bude méně žáků než reálná kapacita -provozní náklady ale neklesnou)
·        Realizace návrhu nepřinese ekonomický efekt, pokud ovšem není cílem obecně omezit kapacity G. 
·        V okolí rušených víceletých G lze očekávat nevoli rodičů i místních samospráv (omezení práva volby vzdělávací dráhy). To se aktuálně poměrně masívně děje.
·        Evidentně nebyla provedena detailní analýza potřeb a projednání návrhu s místními samosprávami a potenciálními zájemci o studium
·        Realizace návrhu minimálně několik příštích let nezlepší kvalitu v ZŠ. Ta závisí zejména na kvalitě učitelů a stylu jejich práce. Zhruba 8% dětí bude (nikoli na základě volby, ale v důsledku administrativního opatření) nuceno vzdělávat se v nekvalitním prostředí – tím se zhorší jejich možnost dosáhnout takového vzdělání a na takové úrovni, pro jakou mají dispozice.
 
Závěr
1.      Návrh (i původní představa ministerstva) evidentně vychází z představy, že úředník ví nejlépe co je pro občana optimální, což odmítáme.
2.      Namísto nalezení motivací pro školu k optimalizaci vlastní činnosti nepřímými nástroji (finance, informace, výsledek kontrol plnění cílů) je navrhována a RJMK realizována jen mechanická regulace.
3.      Návrhu evidentně nepředcházela analýza příležitostí a potřeb (nebo byla nedostatečně fundovaná).
4.       Navrhované opatření nepřinese ani ekonomický efekt (pokud nebudou G zavřena úplně), ale nepřinese ani údajné zvýšení kvality vzdělávání v ZŠ (obojího lze dosáhnout jinými nástroji).
5.      Lze očekávat jednak nespokojenost občanů ve většině dotřených oblastí, následně tlak na kapacity soukromých a obecních gymnázií (to ovšem může mít nepříznivé sociální dopady).
6.      Realizace bude mít velmi negativní důsledky zejména v místech, kde z důvodu dopravní vzdálenosti zmizí možnost vzdělávání ve víceletém G zřizovaném Jihomoravským krajem.
7.      Návrh lze chápat i tak, že má být vytvořen tlak na samosprávu měst, aby předmětné vzdělávání zajistila ve vlastní režii.
 
Alternativní návrh
 
Nejdříve zlepšit kvalitu ZŠ a následně informovaností občanů přesvědčit, že pro jejich dítě je zůstat v ZŠ výhodnější. Preferovat volbu uživatelů vzdělávací služby před mechanickou regulací trhu vzdělávání. Strategicky by bylo vhodné usilovat o změně financování vzdělávání jako klíčového nepřímého nástroje řízení a o způsobu kontroly kvality práce škol.
 
            Věřím, pane hejtmane, že Vás naše výše uvedená analýza bude inspirovat.
 
Vzhledem k výše uvedeným argumentům, zejména k bezpečnosti žáků a možnosti žáků a jejich rodičů přihlásit děti na školu,kterou si již vybraly, i argumentům obsaženým v naší analýze, žádáme Vás pane hejtmane o co nejrychlejší revokaci usnesení o zrušení 11 tříd víceletých gymnázií, nejlépe již na zasedání RJMK dne 27.ledna 2011.
 
Věřím, že v co nejrychlejším čase obdržím Vaši reakci na tento návrh revokovat usnesení, které fakticky ruší víceletá gymnázia.
 
Věříme také, že v budoucnu, když Rada JMK bude dělat rozhodnutí, které de facto optimalizuje síť škol, povede širokou diskusi se všemi zainteresovanými stranami, aby se našla široká shoda pro zvolené řešení, jako to dělala v minulosti ODS.
 
 
Ing. Jiří Kadrnka
předseda klubu ODS
 
 
Na vědomí: členové Rady Jihomoravského kraje a členové Zastupitelstva Jihomoravského kraje
 
Pozn.: údaje o Gymnázium a ZUŠ Šlapanice, které ukazují na absenci kritérií, které vedly k rozhodnutí RJMK o zrušení 11 tříd víceletých gymnázií :
 
-    zájem o studium: v roce 2008 o 367%, v roce 2009 o 423% a v roce 2010 o 353%
 převyšoval zájem o studium nabídku volných míst. Škola je pátým nejžádanějším
gymnáziem v JMK (zdroj : stránky JMK).
-  znalostní testy : gymnázium se umístilo v OECD PISA testech na předních místech.
V matematice skončilo na 2.místě ze všech hodnocených gymnázií v ČR. Zdroj
-  počet absolventů přijatých na VŠ : rok 2009 počet absolventů 26, z toho 24 přijato
na jednu nebo více škol a 1 student byl přijat na University  of  Manchester
(mezinárodní vztahy). Rok 2010 počet absolventů 31 z toho 28 přijato na státní VŠ,
jeden na soukromou VŠ a dva odcestovali do zahraničí (zdroj : Výroční zprávy GŠ).